Inspekce nemovitostí nemusí souviset pouze s koupí, prodejem či přejímacími řízeními nemovitostí. Klienti kontaktují tým Kvalitního bydlení také kvůli diagnostice různých stavebních poruch. Příklad, kdy malý flíček vyústil v velkou – nechtěnou – zábavu, si ukážeme dnes.
V běžném obytném domě si paní Valerie všimla vlhnutí ve spodní části stěny. Nebylo to nic rozsáhlého. Přesto nespávala klidně a chtěla vědět, co je příčinou této poruchy.
Šlo o běžný 3-pokojový byt, ve kterém před nedávnem proběhla kompletní rekonstrukce. Byt byl řádně udržován, bez podlahového vytápění. Byl v nejvyšším patře a paní Valerie dumala, jestli nemůže nějakým způsobem zatékat ze střechy.
Z opačné strany vlhnoucí stěny se nacházela koupelna. Její stěny byly obloženy běžnými obkládačkami, prostor pod umyvadlem byl suchý a podlaha ve sprchovém koutě byla dostatečně spádována.
Glazované obkládačky dokážou dobře kamuflovat zatékání. Také jsme si nevšimli žádné znaky po zatékání na stropě. U těchto stavů už ze zkušeností tušíme, v čem bude problém, ale vždy jej musíme nezpochybnitelně potvrdit. Provedli jsme tedy několik odborných úkonů, včetně měření vlhkosti stěny. Použili jsme mikrovlnný vlhkoměr, který na rozdíl od běžných vlhkoměrů dokáže změřit vlhkost nejen na povrchu, ale také uvnitř stěny. Náš přístroj dokáže spolehlivě určit vlhkost až do hloubky 20 cm, bez ohledu na míru zasolení (mineralizace) zdiva. Tento způsob měření je vzácný, protože přístroj je drahý a málokterá firma je ochotna do něj investovat. Na druhé straně, není třeba provádět žádné vrtací sondy a zbytečně poškozovat stěny.
Velmi podrobným měřením (síť měřicích bodů po 10 cm ve třech výškových úrovních) jsme zjistili, že čím více jsme se přibližovali ke sprchovému koutu, tím větší vlhkost přístroj detekoval. Náš závěr byl explicitní: porucha hydroizolace sprchového koutu. Paní Valérie tomu nechtěla věřit, protože v koupelně opravdu nic nenasvědčovalo, že by měl být nějaký problém. Ve skutečnosti se voda během každého sprchování dostávala pod dlaždice a šířila se do přilehlých stěn. Projevilo se to fleky a olupováním povrchového nátěru stěny. Bylo jen otázkou času, kdy poškodí i zárubně, parkety a vestavěný nábytek.
Zeptali jsme se jí, kdo a jak jí dělal rekonstrukci bytu, jestli existují nějaké fotografie. Odpověď byla tradiční, fotografie nemá a dělal to nějaký „mistr“. Paní Valerii jsme přesvědčili, že jediné správné řešení je rozbourání sprchového koutu do výšky dvou metrů a vytvoření nové hydroizolace. Hodně přivolila. Nad celým procesem opravy jsme prováděli odborný dozor.
Nejprve bylo třeba opatrně odstranit obklad a dlažbu. Je těžké najít firmu, která dělá tyto „babravé“ práce, protože paní Valéria trvala na tom, že se bude rozbíjet jen kout, ne celá koupelna.
Po odstranění posuvných dveří, dlažby a obkladu jsme zjistili použití izolačních pásek pouze v okolí odtokového žlabu. Takové řešení je nesprávné, pásky se vždy musí dát na spoje ploch v jakémkoli směru a po celé délce. Znaky po aplikaci hydroizolační stěrky jsme našli pouze ojediněle, na stěnách ne výše než 30 cm od podlahy. I to je nesprávné. Sprchový kout musí být zaizolován úplně, tzn. j. na výšku nejméně 180 cm. Spoléhat se na to, že při sprchování všechna voda steče po povrchu obkladaček a dlaždic do sběrného žlabu je hrubý omyl. Důvod opadávání malovky na stěně v ložnici byl tedy stoprocentně potvrzen.
Podklad se vyrovnal a následně se za přísného dodržení technologického postupu nainstalovaly izolační pásky s plošnou hydroizolační stěrkou.
Následně se celý prostor obložil a vydláždil. Pro úplnost jen v krátkosti doplníme, že jsme dali změnit způsob připojení podlahového žlabu do kanalizace, který byl dříve řešen rizikově.
Paní Valérie ani v nejhorším snu netušila, že by malý flíček na stěně v ložnici měl znamenat několikadenní rozsáhlý diskomfort. K tomu si musela několik týdnů počkat na obklady a dlažby, aby jí ladily s těmi původními. Měla štěstí, že se jí podařilo sehnat příbuzný dekor. Podruhé měla štěstí, že jsme jí našli firmu, která byla ochotna takovou zakázku vzít, protože antikovidová opatření byla v plném proudu a v bytě se během prací bývalo. Vypořádat se velkým množstvím prachu při bourání nebylo vůbec jednoduché. I když všechno nakonec dopadlo dobře, o tento typ „zábavy“ věru nikdo nemá zájem.